TENERIFE – LÁSKA NA PRVNÍ POHLED

Náhoda, nebo osud?

Čtyři roky zpátky, úplně běžné, obyčejné pondělní odpoledne. Blížil se synův pravidelný trénink dětského golfu, kam ho vždy vozím a doprovázím. Občas si při čekání dám kávičku a přečtu nějaký zajímavý časopis, občas se tréninku zúčastním a zkouším hrát taky. 🙂

Ten den jsem se nechala od Kubíka přemluvit, ať se jdu taky odreagovat, a tak jsem poprosila dalšího trenéra, jestli by na mě měl čas, zatímco budu čekat na syna. Byla jsem po dvoutýdenní chemoterapii, totálně vyčerpaná, bez chuti, bez šťávy. Malé „povyražení“ se mi hodilo.

Trénink byl super, opravdu mi moc pomohl. Mohla jsem zaměstnat hlavu hrou, a navíc jsem si moc příjemně popovídala. Probírali jsme vše možné, koníčky, rodiny, i neoblíbené téma nemocí. Až jsem zmínila, že bych opravdu potřebovala vypadnout, vypnout, relaxovat, a celkově si dobít baterky, které mi léčba úplně vybila. Ráda si nechávám poradit od někoho jiného, než od cestovky, a tak jsem se zeptala, jestli neví o nějakém hezkém místě… Zkušenosti a rady napřímo zažité jsou k nezaplacení…

Vypadalo to, jak kdyby byl trenér na tuto moji otázku připravený 🙂 Bez jakéhokoliv rozmýšlení se mě hned zeptal – „Proč nejedeš na Tenerife? Je to přesně to místo, který hledáš a dá Ti vše, co Ti chybí a co potřebuješ. Dokonce tam mám kamaráda, který Ti rád pronajme svůj apartmán.“

Nápad, který se „musel“ začít realizovat okamžitě… 🙂

Vše se pak sbíhalo ráz na ráz, šlo to strašně rychle. Trenér zavolal kamarádovi, já se s ním ještě ten večer spojila, a hurá, termín byl hned na světě. Nezbývalo, než zabookovat letenky, což jsem udělala hned druhý den ráno, a za necelý měsíc jsem letěla na Kanárské ostrovy. Poprvé na vlastní triko, sama, nadšená, natěšená, nervózni… Miliony nepopsatelných pocitů, které se ve mě mlely celou dobu letu…

Vše opadlo hned po přistání, při vystupování z letadla. Okamžitě jsem věděla, že je to TO!!! Má nová LÁSKA A VÁŠEŇ!!!

Po příjezdu na Tenerife jsem postupně poznávala krásy ostrova. Spousta výletů, procházek po pláži, po okolí, kávička v krásných kavárnách. Vše, co jsem zažívala, bylo jako procházka růžovým sadem.

Ke konci pobytu jsem potkala dokonce několik českých lidiček, kteří už na ostrově žijí několik let. Dali mi několik tipů na další krásné výlety a nádherná místa, která jsem během svého krátkého pobytu nestihla navštívit.

Během stejného léta jsem na ostrov vzala i svoje dva syny, Honzíka a Kubíka, a začali jsme objevovat místní krásy společně.

Místní kamarádi nás brali na nové a nové výlety a postupně nám otvírali bránu krás ostrova z pohledu místních. 🙂

Byla to místa, na které bych se pravděpodobně sama nepodívala. Místa, která na první pohled nezněla nijak zvlášť zajímavě. Až tam jsem zjistila, jak úchvatná jsou. Byly to například staré, původní vesničky, ve kterých se zastavil život v letech minulých, krásná místa s výhledem na Atlantik, a kde jsme později mohli šnorchlovat, nádherná města, Loro Dark, banánové plantáže, a spousty dalších…

Toto byly má první a druhá cesta na Tenerife – jak to dopadlo a jestli byly poslední, si můžete přečíst v mým dalších článcích, na kterých už teď usilovně pracuji… 🙂

Rovněž můžete navštívit můj Facebook, kde se můžete podívat na nějaké fotečky z cest, přečíst články, které přidávám, a případně dát lajk mým stránkám, nebo se připojit do skupiny. Názvu skupiny i fanpage se nelekejte, odkazuji tím jen na původ toho, kde pro mě vše začalo… 🙂